Tesaříkovití (Cerambycidae)                         

jihozápadního Brněnska

V současné době probíhá mapování výskytu tesaříků jihozápadního Brněnska. Mapované území odpovídá zhruba jihozápadnímu kvadrantu okresu Brno - venkov. Nejnižší nadmořská výška oblasti je přibližně 180 m n. m. (při dolním toku řeky Jihlavy u Pohořelic), nejvyšší bod dosahuje přes 500 m n. m. (Krokočín). Z geomorfologického hlediska lze mapovanou oblast rozdělit na čtyři pásma. Ze severozápadu sem do úrovně Oslavan, Zbýšova a Zastávky zasahuje Českomoravská vysočina. Oslavanskou brázdou (Oslavany - Rosice) je od Českomoravské vysočiny oddělen pás Bobravské vrchoviny (Omice - Ivančice - Moravský Krumlov), východní a jihovýchodní část areálu již patří do Dyjsko-svrateckého úvalu.

Významným krajinným prvkem jsou hluboká údolí řek Rokytné, Jihlavy a Oslavy, které do oblasti přitékají od západu a stékají se v Ivančicích. Řeka Jihlava dále teče jihovýchodním směrem a opouští oblast v Pohořelicích. Dalším větším vodním tokem je Bobrava, protékající od severozápadu přes Rosice a Želešice, za nimiž se vlévá do Svratky.

Vegetační poměry regionu jsou v současné době výrazně ovlivněny činností člověka. Nížinné oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu jsou intenzivně zemědělsky využívané. Z entomologického hlediska jsou zajímavější pouze místy stále se vyskytující zanedbané vinice, sady, bývalé pastviny na okrajích vesnic a jiné nevyužívané xerotermní lokality. Bohužel velká část z nich postupně zarůstá křovinami, v horším a mnohem častějším případě akátovými porosty. Bobravská vrchovina je z velké části pokryta kulturními lesy, a to jak listnatými (převažují dubiny a dubohabřiny s příměsí jasanu, javoru babyky a lípy, pouze místy jsou zachovány zbytky starších bukových porostů), tak jehličnatými monokulturami (borovice, smrk, místy nepůvodní douglaska). Rozsáhlejší lesní komplexy jsou dále ve větší míře zastoupeny v severozápadní části oblasti, patřící již do Českomoravské vysočiny (zde se v drtivé většině jedná o jehličnaté monokultury, pouze místy jsou  porosty s příměsí jedle). Na exponovaných lokalitách říčních kaňonů se zachovaly významné přírodě blízké lesní porosty skalních výchozů (reliktní bory, suťové lesy) a četná teplomilná stepní společenstva s výskytem vzácných rostlin a bezobratlých živočichů (např. Biskoupská hadcová step, Biskoupský kopec, Nad Řekami). Při dolním toku řeky Jihlavy (PP Niva Jihlavy) se nacházejí společenstva blízká lužnímu porostu s typickými zástupci dřevin (topol černý, topol bílý, jilm, jasan).

V regionu se nachází čtyři přírodních parky (PP Údolí Bobravy, PP Oslava, PP Střední Pojihlaví, PP Niva Jihlavy) a mnoho dalších maloplošných chráněných území.